Had je zvÃÅ™e, které v pÅ™ÃbÄ›zÃch jen málokdy hraje kladnou úlohu. Má povÄ›st záludného, zákeÅ™ného predátora, který je zvláštÄ› pro dÄ›ti velmi nebezpeÄný. Koneckonců pÅ™ed nÃm varujà i mnohé pohádky. Nenà tedy divu, že pokud nÄ›jakého najdeme na své zahradÄ›, chceme jej co nejdÅ™Ãve zlikvidovat, už jen proto, abychom ochránili svou rodinu a domácà zvÃÅ™ata.
Â
PÅ™ÃÄina tohoto jevu je pomÄ›rnÄ› jasná. Plazi se od savců znaÄnÄ› liÅ¡Ã nejen vzhledem, ale také svým chovánÃm. Obojà nám tak pÅ™ipadá neznámé a cizÃ. NavÃc dÃky tomu máme problém identifikovat hadovy úmysly – u savce napÅ™Ãklad vÃme, že když se pÅ™ikrÄà a zaÄne vrÄet, znamená to hrozbu. U hada nic takového nenÃ. DÃky tomu mnohem snadnÄ›ji dojde k nedorozumÄ›nà a nepochopenà jeho chovánÃ.
Â
Â
Znamená to tedy, že hadi jsou skuteÄnÄ› nebezpeÄnÃ? Zdálo by se, že ano, zvláštÄ› když uvážÃme, že mnohé druhy majà mimo jiné také jedové zuby. A nikdo nechce hádat, zda je zrovna ten, který je pÅ™ed námi, jedovatý Äi nikoliv.
Â
Pravdou vÅ¡ak je, že v naÅ¡ich konÄinách se v podstatÄ› nemáme Äeho bát. Žije u nás pouze jeden jedovatý druh, zmije obecná. Ta obývá pÅ™edevÅ¡Ãm lesy a lesnà palouky, navÃc nenà nijak zvlášť rozÅ¡ÃÅ™ená. Nenà tedy pravdÄ›podobné, že na ni narazÃme.
Â
Â
NavÃc jejà jed nenà nijak silný, rozhodnÄ› ne tak, aby zabil ÄlovÄ›ka. Ano, může pÅ™edstavovat nebezpeÄà pro ty, kteřà již zdravotnà problémy majÃ, napÅ™Ãklad staré lidi s potÞemi se srdcem, nebo naopak velmi malé dÄ›ti. Co se domácÃch zvÃÅ™at týÄe, tak tento jed neskolà ani průmÄ›rnÄ› velkého psa.
Â
Pokud najdete nÄ›jakého hada na své zahradÄ›, pak to s nejvÄ›tÅ¡Ã pravdÄ›podobnostà bude nÄ›který z běžnÄ›jÅ¡Ãch druhů, napÅ™Ãklad užovka. Ta nejenže nenà nebezpeÄná, ale naopak je užiteÄná, neboÅ¥ lovà drobné hlodavce. To ocenÃme zvláštÄ› po mÃrné zimÄ›, kdy se na polÃch pÅ™emnožà hraboÅ¡i.
Â
Nenà tedy důvod mÃt z hadů nÄ›jaký obzvláštnà strach. Ani zmije totiž nevyhledává konflikt – pokud ji necháte na pokoji, nechá ona s nejvÄ›tÅ¡Ã pravdÄ›podobnostà na pokoji i ona vás.